Poděkování za 5 let s vámi i za sjíždění Sázavy

V pátek 29.6.2012 opustili školu Jitřní žáci 9.A. Speciálně jim patří moje poděkování. Tolik, co udělali oni pro školu, jak vytvářeli úžasně příjemné a pohodové klima ve třídě i na mimoškolních akcích, to se opravdu jen tak nevidí.

Kamarádský kolektiv, který se dokázal vcítit do potřeb druhých, si tímto přístupem vybudoval nefalšovanou prestiž.

Jednalo se o třídu mimořádně pohybově nadanou, plnou energie i radosti. Společně jsme zažili nespočet zajímavých akcí, které vyvrcholily úžasným dvoudenním sjížděním řeky Sázavy v polovině června. Věřím, že i oni ho brali jako jakési poděkování za jejich činnost, v jejich dětských a dospívajících letech, u nás ve škole. I mě se to zdálo jako snad nejlepší akce za 10 let, co působím v této škole, kde si každý vychutnával pohodu naprosto do sytosti.

Chtěl bych poděkovat i ostatním učitelům, za pěkný vztah, který si k žákům 9.A vybudovali. Věřím, že klidné prostředí naší školy bude dobrou vstupenkou pro jejich další studium a především pro jejich další osobní i kariérní růst. Speciální poděkování si zaslouží tř. učitelky I. stupně – p. uč. Hlavatá, Čalová, Šťástková a Slezáčková.

Velký dík bezpochyby patří i rodičům. Vy jste z těchto dětí vychovali spořádané a slušné lidi. K vám mají tyto děti velký dluh, který snad splatí ve stáří.

I já děkuji, že jste se mnou sdíleli ty složité i příjemné chvíle. Jsem rád, že jsem mohl prožít posledních 5 let právě s vámi.

Myslím, že v životě úspěchů i pádů si někdy vzpomenete i na partu fajn kamarádů ze základky.

David Gajdošík, třídní uč.

A jak na 9 let vzpomínají žáci 9.A?

(proslov žáků ze slavnostního rozloučení, který si napsali sami žáci 9.A)

Rádi bychom Vás přivítali na našem rozloučení se základní školou. Pro nás je tento den velmi významný, neboť prožíváme poslední dny strávené společně. Je to zvláštní, už se neuvidíme prvního září, jako obvykle, každý bude chodit do jiné střední školy a bude mít nové kamarády a učitele. Už se nikdy nesejdeme ve stejné třídě, nebudeme se smát zážitkům z prázdnin - nic z toho nebude.

Všichni si vzpomínáme, když jsme před devíti lety vstupovali do školy. Co si vlastně představíme, když se řekne "devět let na škole"? V českém jazyce by to znamenalo devět - číslovka, let - podstatné jméno, na - předložka a škole je podstatné jméno. V matematice by to znamenalo, že úloha nemá řešení. V angličtině "nine years at school", ve fyzice čas, který se nedá zastavit. V dějepise by to znamenalo, že se odehrálo mnoho historických změn, které postihlo tuto třídu. Je to část života, který jsme strávili na této škole, kde jsme prožívali všechno dobré i zlé.

Mnoho vzpomínek vyvolávají sportovní a kulturní akce, kdy jsme dočasně opustili školní lavice a zkoušeli zužitkovat nabyté poznatky v praxi. Nezapomenutelné bylo setkaní s mistry světa v hodu oštěpem Barborou Špotákovou a Janem Železným na Zlaté tretře v Ostravě. A účast ve sportovních hrách 4x4, kde naše škola získala pohár za první místo.

Rádi bychom poděkovali všem učitelům za to, co nás naučili. Za trpělivost, ochotu a za cenné rady do života.

Zvláště děkujeme panu třídnímu učiteli Davidu Gajdošíkovi. Pane učiteli, děkujeme za vaše milosrdenství, soucítění, ochotu a důvěru v nás. Lepšího třídního učitele naše, ne příliš vzorná třída, nemohla dostat. Máme Vás rádi a vždy budeme vzpomínat na nejhodnějšího chlapa široko daleko s láskou a v dobrém.

Chceme také poděkovat našim rodičům, kteří nám po celou dobu naší školní docházky pomáhali a podporovali nás.

V posledních měsících uvažujeme o tom, kam budou naše kroky mířit dál. Převážně jsme se rozhodli studovat na středních školách s maturitou. Když už je vše rozhodnuto, najednou nám dochází, že už se za pár dní budeme muset rozloučit a začíná nám to být líto.

Dnes něco starého končí, ale něco nového začíná. Doufáme, že na nás budete vzpomínat jen v dobrém. Je tak těžké odejít, zavřít dveře a říct jen prosté: „Na shledanou.“

žáci 9.A, ZŠ Jitřní, Praha 4 - Hodkovičky